KD Slavie
Kulturní dům Slavie - novorenesanční budova se nachází na břehu řeky Malše v těsné blízkosti historického jádra města v Jirsíkově ulici č. 2, v Českých Budějovicích.
Původně německý Spolkový dům byl postaven jako odpověď na založení české Besedy českobudějovické a následně postavení jejího vlastního spolkového domu "Beseda" v ulici Na Sadech v roce 1869. Bohatší českobudějovičtí Němci rozhodli o postavení reprezentačního spolkového domu na pečlivě vybraném místě na břehu řeky Malše a k tomu založili spolek " Fondverein des deutschen Hauses in Budweis", který měl spravovat fond potřebných finančních prostředků a řídit vlastní výstavbu domu.Dne 1.1. 1870 vydalo předsednictvo spolku výzvu k zahájení finanční sbírky a po jejím ukončení 15. 1. 1871 byly vykoupeny pozemky na pravém břehu řeky Malše vedle budovy městského divadla a byly zahájeny přípravné práce. Protože se mělo jednat o reprezentační dům, byl o spolupráci požádán proslulý pražský architekt Ignác Vojtěch Ullmann, který stavěl v Praze zajímavé novorenesanční objekty. Pro příklad uveďme palác České spořitelny, Prozatimní divadlo, Vyšší dívčí školu, Lažánský palác, ve kterém sídlí známá kavárna Slávie. Ullmannův projekt však z neznámého důvodu přepracoval českobudějovický inženýr Karl Schmidt. A jak se znalci architektury shodují, tak k horšímu.
Základní kámen byl slavnostně položen 24. července 1871 (některé prameny uvádí datum 23. května) a slavnostní otevření domu se konalo na silvestra 1872. Do budovy se vstupovalo impozantním schodištěm, které bylo v pozdějších letech nevhodně odstraněno. Topení bylo lokální a osvětlení plynové. Stylové lustry zhotovila budějovická firma Jan Stegmann. K domu přiléhala poměrně dlouhá zahrada, která vedla proti proudu Malše, dnešní Dukelskou ulicí až k pozdější ulici Alešově. Zahrada byla ohraničená plnou zdí, směrem k divadlu byly dvě brány a litinový plot. V roce 1876 byla osázená stromy a upravená v dobovém romantickém stylu. V zahradě se nacházela veranda, v sezóně letní restaurace, malé sportoviště, půjčovna loděk a lehátek, od roku 1877 do roku 1888 zde byla říční plovárna. V roce 1954 byl vybudován nájezd pro stavbu Krumlovského mostu a dům byl mostem od zahrady oddělen a v podstatě leží pod silnicí.
Spolkový dům plnil od samého otevření funkci společenského, kulturního a politického střediska českobudějovických Němců. V domě sídlily německé spolky a sdružení, byla zde knihovna, tělocvična, velký sál s galerií a výbornou akustikou. Ve 30. letech dvacátého století se převážně kulturně společenský charakter Německého domu měnil na politické centrum hitlerovského nacionalismu. Sídlili zde čelní představitelé SDP – Sudetoněmecké strany a v sále řečníval jejich vůdce Konrád Henlein i německý ministr a generál SS K. H. Frank. V Německém domě bylo zřízeno kino, kde se promítaly propagační nacistické filmy.
Po skončení druhé světové války se zde usídlil Krajský výbor KSČ a redakce Jihočeské pravdy a dům byl na krátkou chvíli přejmenován na Slovanský. Z dobového tisku lze zjistit, že dům navštívil i komunistický prezident Klement Gottwald. Dům však stále narůstajícímu aparátu strany nestačil a v roce 1952 začalo velké stěhování do budovy bývalé obchodní komory na Husově ulici. Od roku 1942 vlastnila majetkově dům německá politická strana NSDAP, ale dekretem Okresního národního výboru v Českých Budějovicích z 27. ledna 1947 byla na Německý dům vložena národní správa. 17. května byl objekt prohlášen za konfiskát a 2. března 1950 odevzdán městu České Budějovice. 17. listopadu 1956 dále předán Ministerstvu národní obrany. Dům sloužil nejen armádě, ale i obyvatelstvu a odtud pravděpodobně zlidovělý název "Armáďák". 13. února 1960 předalo Ministerstvo národní obrany dům státu a stát v roce 1962 opět městu. Od 1. 1. 1963 je KD Slavie kulturní památkou.
Mimořádný kulturní rozmach zaznamenal "Armáďák" v šedesátých letech 20. století v takzvaných "zlatých šedesátých". V domě sídlilo Divadlo pro 111, které uvedlo v roce 1964 premiéru hry tehdy začínajícího dramatika Václava Havla Zahradní slavnost, Divadlo Pro Vás, Divadlo hudby a hostovalo zde Divadlo poezie z krajské knihovny. Přístřeší zde našel folklórní soubor Úsvit, taneční orchestr Metroklub, Jihočeské pěvecké sdružení, skupina fotografů FOTOS. Dále se zde scházel klub Esperanto, filumenisté, filatelisté a Bridge klub. Seznam není samozřejmě úplný, často nějaký soubor odešel, jiný přišel. Například hudební skupiny Minesengři, The Sharpers, kapela Babouci, divadelní soubor Zeyer….
Kulturní dům Slavie měl od svého otevření mnoho pánů i mnoho názvů, Spolkový dům, Německý dům, Slovanský, Stalinův, Dům armády, Armádní dům, Posádkový dům armády, Městský dům osvěty, Dům osvěty, Městský dům kultury a v roce 1993 naposledy přejmenovaný na KD Slavie.